Kurs kování čepelí proběhl v pátek odpoledne a v sobotu jsme kovali celý den. Účastníci kovali čepele podle vlastních návrhů a svoje výrobky si odvezli domů.
Kompletní fotogalerie: https://photos.google.com/album/AF1QipNqGxeOTQU_WB9rqyY_qEWlKsSQrBOWX7CU7P0p
1 . Pocházíš ze Slovenska, jak se stalo, že jsi zakotvil v Kanadě?
Ano, som z Piestan .V Canade som zakotvil preto, lebo to bola jedina krajina co mohla splnit moj sen.
2. Jsi profesionální lovec. Splnil se ti tak klukovský sen, mířil jsi k tomu, nebo to prostě tak vzniklo a je to jen práce?
Moj klukovsky sen zacal ked sa mi do ruky dosta kniha,,Medvedou stopou“, od slovenskeho autora, meno uz nepamatam. Prečítal som ju otvorenou pusou ako 12 rocny. Odvtedy som bol fascinovany medvedom. Ta kniha je do teraz doma-v piestanoch. 
3. Jako nožíř se musím zeptat, jaké nože používáš, jaké důležiité vlastnosti musí tvůj nůž mít a co tě dovedlo k mému výrobku?
Noze pouzivam..na vykostovanie prs z jariabka a tetreva-mini Buck, na stahovanie koze medveda Buck 110. Na stahovanie bobra mam custom made noz od americkeho noziara z ocele CPM S60V – velmi tvrda ocel a vydrzi. Na tvoj vyrobok som natrafil uplne nahodou na Fb,zapacil sa mi, tak som ta hned kontaktoval. Vždy som chcel mat rucne kovany nož.
4. Jaké nože používají lovci kolem tebe, je to trochu podobné, mají nějaký model obecně v oblibě?
Lovci okolo mna pouzivaju noze ake akurat maju po ruke, nedavaju si na nozoch zalezat-nedelny lovci (slaby lovci)
5. U nás je určitá komunita lidí, které zajímá indiánská kultura. Již dříve jsme se spolu bavili, že indiáni jsou tví sousedi. Jak je to u nich s nošením nožů?
Indiani noze nosia ale su skromny a tichy,.(ked nechlastaju su v pohode) 
7. Jak vnímáš kanadskou přírodu, v jakém je podle tebe stavu a jak se tento stav vyvíjí, pozoruješ například nějaké změny vlivem oteplování klimatu nebo podobně?
Priroda je neuveritelna tam u mna vojdeš do lesa a bez GPS mas problem sa vratit naspat na cestu. Les je husty a mimo chodnika je to dost tažke. Treba vidiet aby clovek uveril… to, že poslednych 10 rokov ked na jar prichadzam do campu vidim že je v jazerach menej vody ako byvalo, to si všimam, ale vody je menej preto, že v zime napada meněj sněhu. A že to ma pricinu v globalnom otepleni. Tak to je priklad. 
8. Jak se může zájemce u tebe zůčastnit lovu, třeba na medvěda a kolik takový zážitek asi stojí? Mohou tě případní zájemci kontaktovat a kde tě najdou? Jak vlastně takový lov probíhá? Jakými způsoby lovíš?
Kontakt na mna je telefon–001 908 20816, email abc70@azet.sk
Facebook – jano micka. Som profesionalny lovecky sprievodca na lov čierneho medveda,losa a na ryby. Cely tento špas neni ani tak strasne drahy. Cena povolenky a licencie na lov medveda je tento rok asi 360 $. Ja beriem za lov v ktorom je zaratane ubytovanie, strava, transport pocas lovu, spracovanie trofeje, odvoz k preparatorovi, rybolov +motorovy čln na tyden 2500 $. Cesta z letiska do tabora a naspat na osobu 350 $. Plnych 7 dni lovu, ale az je dobra partia dam aj 8-10dni za tu istu cenu. Uspesnost lovu je najmenej 90%. Po prichode z letiska obehnem navnady. Behom dna sa lovci venuju rybolovu. Po obedě ich rozvážam na lovecke stanoviska, jeepom alebo na motorke. Stanoviska su vzdialene od 1km-do 45km. Moje lovecke uzemie ma rozlohu 1530km štvorcovych. Za to platim nájom státu.
9. Kanadské zákony ohledně lovu a nošení zbraní, bezpečnost v ulicích i v divočině, co by jsi k tomu řekl?
10.Cizinec-non resident nepotrebuje dokázat že má lovecké licencie z Česka. Stačí len keď mu zakupime licenciu na lov medvěda a povolenku. Legálny věk na lov je 12 rokov. Každy cudzinec može legálně priviezt svoju zbraň, len po prichode na letisko ju musi deklarovat, vypisat tlačivo, zaplatit 25$ a tým má právo použivať svoju zbran v Canade 90dni. Lovci ktori nechcu brať svoju zbraň, tym možem zapožičať jednu zo svojich-caliber 30-06,za 200$ tyždeň. Co sa tyka zbrani, až človek absolvuje hunting course(myslivecky kurz), teras to trva jeden vikend a spravi to bez problemu aj 12 rocne decko.(12 rokov je minimalny vek na lov v doprovode osoby starsej 18 rokov) Potom može na policci požiadat o zbrojny preukaz. Na základe toho preukazu si človek moze kupit doteraz neobmedzene mnozstvo brokovnic, gulovnic, ktore može pouzivat na lov , či na strelbu na strelnici. Ziskat povolenie na držbu pistoli je uz komplikovane. Človek musi byt členom streleckeho klubu a v povoleni ma presne vymedzene ktorou cestou do toho klubu chodi. Šanca ziskat taketo povolenie je tak 60%. Zákon hovori ze zbran počas prepravy v motorovom vozidle musi byt v puzdre, ešte aj na kohutiku zámok a municia uložená mimo zbraň. Nabit ju je možne až ked človek vychadza z auta na lov,alebo na strelnici.No v Kanade,keby som bol prepadnuty kriminalnym zivlom a mal by som pri sebe zbran,tak radsej uteciem az by sa dalo,lebo vystrelit i na kriminalny zivel by ma stalo vsetko na cvo som dlhe roky pracoval.Opletacky zo sudmi,platit advokatov a podobne.Radsej sa takej situacii z daleka vyhnut.Neni povolene len tak vystrelit mimo lovecke uzemie alebo strelnicu.V takom pripade clovek pride o zbrojny preukaz najmenej na 5 rokov.
11. Jaké máš v divočině zázemí, máš vybudovaný srub, nebo jak tam bydlíš?
Mám 2 zruby v divočině a teraz dokončujem dalši, kde planujem žiť na stare kolena. Je to vzdialene 125km od asfaltky, bez elektriny, bez signalu, ale mame všetok potrebny konfort na život (tepla voda, mrazak, satelit.telefon)
12. Které druhy zvěře nejčastěji lovíš? Dodáváš někam zvěřinu a kůže, nebo co je zdrojem zisku tvé práce?
Lovim hlavně medveda a losa. Popritom mam licenciu profesionalneho trapera, takže lovim kožušinovu zver-kuna, vydra, bobor, vlk, rys, medved, veverica, skunk. Okrem lovu robim aj kurzy na lov kožušinovej zveri, na jeseň, max 3 osoby./za tu dobu vás naučim ako ulovit bobra, rysa, vlka, medveda, kunu, vydru a ako spracovat koze na trh.
13. Co ty sám nejvíc oceňuješ na svém způsobu života a co ti naopak nejvíc vadí? Co ti třeba chybí, když jsi mimo civilizaci?
Ocenujem tu slobodu. Hlavně mi vadí klamstvo a faloš ludi. Chýba mi tu kvalitny med – už asi 16 rokov nepouzivam cukor. Takže až niekto z vas pride, nech donesie pohar medu:)/
14. Byl by jsi ochoten v přímé diskuzi na tomto mém webu odpovědět na otázky, pokud se někdo zeptá?
Jasan ,no problem
DISKUZI ZOBRAZÍTE KLIKNUTÍM ZDE
kompletní fotogalerie: http://roknif.rajce.idnes.cz/,,Legionar
R: Ahoj, my se známe už dost dlouho, tykáme si, zůstanu u toho i v průběhu našeho rozhovoru . Návštěvníky mého webu by jistě zajímalo, jak dlouho jsi u legie a kde všude jsi byl v rámci služby.
M: Ahoj, v legii sloužím od roku 2004, v prvním roce jsem tam absolvoval základní výcvik a v polovině roku 2005 jsem jel na první čtyř měsíční turnus do Djibouti to je na hranicích Somálska a je tam výcvikový terén legie. Mezitím jsem byl na cvičení v Abu Dhabi. V následujícím roce 2006 jsem opět absolvoval turnus v Djibouti, potom jsem byl na Pobřeží Slonoviny, kde právě skončila občanská válka. Od konce roku 2007 až 2008 jsem šířil slovo Boží (směje se), byl jsem na misi v Afghanistánu. V druhé polovině roku 2008 jsem se vrátil do Djibouti. Od roku 2009 jsem byl na Francouzské Guyaně, a to do roku 2011. V roce 2014 to byla centrální Afrika. Po útocích na Charlie Hebdo jsem byl nasazen na patrolování po francouzských metropolích v Marseille, Cannes, Nice. Potom jsem se vrátil na Guyanu. Je rozdíl nasazení, jako jsou mise a výcvikový pobyt.
R: Jsme na nožířském webu, budu se ptát tedy i k tomuto tématu, jaký nůž používá voják legie a vybaví tě armáda nějakým nožem?
M: Legie tě vybaví bajonetem, který má nevalnou kvalitu, každý voják si pořídí nějaký nůž podle svých potřeb. Je rozdíl, jestli jsi nasazený na misi v Africe či Afghanistánu, protože tyto mise jsou většinou motorizované nebo jestli jsi v džungli (Gyuana), neboť potřeby se mění s prostředím. Doporučuji mít na práce v terénu, prosekávání cesty v džungli, postavení přístřešku, rozdělání ohně a podobně, pevný nůž s delší čepelí a k tomu menší zavírací. Je nutné oddělit nůž na přípravu jídla a na ostatní práce z bezpečnostního hlediska možné nákazy nějakou nečistotou a podobně.
R: Když mluvíš o rozdělávání ohně, dokáže legionář opatřit oheň bez sirek nebo zapalovače?
M: Rozdělat oheň bez sirek lze pomocí demontované munice a zahřátého drátu, postupně se pak přidávají piliny z měkkých dřev, které jsou nastrouhané pomocí nože. Metod je více, použiješ vždy to nejdostupnější.
R: Existuje pro vojáka legie riziko, nebo může se vůbec dostat do situace, kdy o přežití rozhodne použití nože? Jaký nůž doporučuješ na přežití?
M: Záleží, v jaké oblasti se pohybuješ, tady v Evropě taková situace nenastane, je to obydlená oblast a vždy můžeš využít něco co najdeš a podobně, ale když je taková situace v poušti, nebo v lese, je nůž nutnost. Nůž, který mám od tebe je ideální na přežití v džungli, nejvíc jsem ho využil právě na Guyaně.
R: Jaké je vůbec celkově využití nože pro vojáka legie?
M: V legii využíváš nůž prakticky neustále. Voják na misi nese výstroj, jejíž váha se pohybuje mezi 25 – 40 kg, nůž nesmí chybět, zejména když se pohybuješ v džungli.
R: Jak vidíš snahy některých politiků omezovat nošení nožů, potažmo držení a nošení zbraní?
M: Myslím, že na zbrojní průkaz by občan měl mít právo nosit zbraň. Pokud dochází k teroristickým útokům a podobně, ozbrojení občané jsou jednou z možností, jak udržet vyšší bezpečnost a mohou, pokud jsou připravení zabránit větším ztrátám v takové situaci. Nošení nožů s delší čepelí by mělo být také limitováno, protože to dává možnost policii odzbrojit potencionálního útočníka. Dobré řešení by bylo povolit nosit delší nůž držitelům zbrojních průkazů. S nošením zavíracích a menších nožů nevidím problém, i když se malým nožem dá taky 
smrtelně zaútočit, takové riziko je menší.
R: Když jsme spolu mluvili ještě před tímto rozhovorem, všiml jsem si, že se velmi dobře orientuješ v historii, je to něco, co se vyučuje v legii?
M: Každý legionář by měl znát základní historická fakta, ale všichni legionáři je neznají, mě historie zajímá. Z historie se lze poučit do současné situace, ale je třeba znát fakta. Například abych pochopil druhou světovou válku, musel jsem přečíst paměti veteránů války z obou válčících stran, porovnávat uvedené informace a z toho vyčíst fakta, která jsou pak velmi pravděpodobná. Historie středověku je víceméně daná, ale novodobé dějiny vykládá každý zdroj jinak, takže je nutné studovat mnoho autorů a pak si udělat vlastní obrázek. Řekl bych, že historii lidí vytváří historie válek. Bohužel, je to tak.
R: Co bylo pro tebe nejzajímavější, top zážitek ze služby?
M: Top je asi těch sedm týdnů v džungli, výcvikový tábor – stáž Aide Moniteur Foret ( AMF), což je výcvik k přežití v džungli.
R: Trochu odbočím, jak hodnotíš současnou bezpečnostní situaci v Evropě?
M: Současná situace je velmi vážná, jak všichni vidíme a sledujeme na internetu. Ještě před tím, než jsem šel k legii, pracoval jsem v severní části Paříže jako klempíř. Už v té době se mi zdálo divné, že když jedu metrem v této části Paříže, nevidím nikoho jiného, než lidi tmavé pleti. Potom proběhlo 11. září a poté, co se k tomu přiznala Al Káida, sledoval jsem jak všichni muslimové v této severní části Paříže oslavují a všichni z toho měli obrovskou radost. Riziko nese migrační vlna a otevřené hranice evropských zemí. Je to samozřejmě špinavá politika USA, zlikvidovali zcela bezdůvodně Kaddáfího a dnes je v této zemi totální chaos, ale za Kaddáfího to byla země, která zadržovala migrační vlnu. To samé Sýrie, ovšem syřané (díky Rusku, které zabránilo bombardování a vývoji podle podobného scenáře jako v Lybii), se ještě mohou bránit, ale migrační vlna je obrovská i ze Sýrie, protože na velkém území tam vláde Islámský stát. Tím pádem tuto migrační vlnu nikdo nezadržuje, hranice neexistují a hlavně politici jsou pro tuto migrační vlnu, takže tohle všechno je řízené. Určitě si myslím, že to je řízené, není možné aby politici s něčím takovým souhlasili, kdyby svoji politiku chtěli dělat pro lidi. Ještě když byl ve Francii Sarkozy a vznikl nějaký problém, Sarkozy vrátil ty lidi zpět do Afriky a povolal policii. V Pas de Calais na hranicích s Anglií je množství migrantů, kteří se chtějí dostat do Anglie, koncentruje se jich tam obrovské množství a vznikají problémy. Mluvím teď o situaci v Pas de Calais. Za Sarkozyho to policie ještě uměla dát do pořádku, ale dnes policie prakticky nemá žádná práva potlačovat tuhletu vlnu, protože politici jim to prostě nedovolují. Na Guyaně jsem pracoval se Gendermarie a ti říkají že mají omezená práva při zásazích proti migrantům takovou měrou, že nemůžou dělat prakticky nic. Samozřejmě to záleží na tom, koho budou občané volit, jestli politiky typu Merkelová, Holland a podobné, a pokud je volit budou, situace bude jen horší a horší.
R: Co si myslíš o Silvestrovských útocích na ženy, mě je divné, že to bylo v jeden den na tolika místech, stejný typ zločinu.
M: Myslím si, že to bylo organizované, ale i do určité míry spontánní. V Africe jsem viděl podobné chování mezi jednotlivými etniky, proto mě tím nepřekvapili ani zde v Evropě. A jelikož byly oslavy, které nesou velkou koncentraci lidí v ulicích a tyto skupiny toho využily a domluvily se k hromadné akci, takže ty zvěrstva byly víc vidět. Ale je to něco, co se děje neustále, jen se o tom nemluví a je snaha toto zakrývat, ale já sám nebo mí přátelé jsme byli svědky agresivního chování africké menšiny přímo ve francouzských metropolích. Ve Francii je takovéto násilí na lidech zveřejněno na internetu, ale v televizi se o tom prostě nesmí mluvit. Pro mě tohle není žádné překvapení, spíš je pro mě překvapení, že to vyšlo na povrch a že to šlo i do televize. Byla to zřejmě tak velká koncenterace útoků v jednu chvíli, že to bylo nezadržitelné a něšlo to už utajit.
R: To mě navádí se vrátit k tématu nošení zbraní v ulicích…
M: Já se pohybuji hodně po Francii, sám jsem byl již napaden, i moji přátelé, tam kde máme regimenty, kolikrát jsou i bitky. Opatření jsou pak taková, že musíme chodit po třech, po čtyřech, nebo nám poručí, abychom si vzali vycházkovou výstroj, nebo alepoň ti, kteří mají méně, jak pět let služby. Vyvozuji z toho, že migranti jsou chráněni. Domnívají se, že nám vojákům i civilistům budou utínat a omezovat práva, tak že migranti přestanou dělat ty svoje zvěrstva, ale to není pravda. Oni to dělají bezdůvodně a čistě proto, že nesnáší naši civilizaci. Je jedno, jestli je to muslim, nebo nějaký černoch z Afriky. Žijí v ghetech a s islámem to nemusí mít vždy souvislost, je to nenávist vůči bílé rase a naší kultuře. Vidí, že se chováme podle nějakých zákoných hranic, které oni nerespektují a to je jejich výhoda. My se také neorganizujeme do skupin, žijeme normálním životem, zatím co oni se organizují a napadají nás, okrádají lidi, znásilňují ženy a potom je zde samozřejmě islám, ten extrémní, kde se shromaždují v mešitách a tam jim říkají – útočte na bílý, jakýmkoliv způsobem, vezměte auto a naražte do lidí, máte li zbrań, střílejte a nemusí to být na konkrétní cíl, vystřílejte restauraci. O čem se nemluvilo – na konci roku islamisté zaútočili na jednu restaraci, kde náhodou seděli tři ozbrojení členové narkokartelu, ti zareagovali a postříleleli útočníky. Zachránili tak možná spoustu lidských životů… samozřejmě, byli to dealeři drog, zločinci, ale svým způsobem hrdinové. Zachránili plno lidí, a to díky tomu, že byli ozbrojení. Než by police přijela, bylo by spousta lidí mrtvých. Proto si myslím, že obyvatelstvo by mělo být vyzbrojeno, ale mělo by to být pod kontrolou. A politici mají snahu to opět udělat přesně opačně – tak tohle je už diktatura. Navíc se samozřejmě nedá vyloučit, že se migranti nelegálně nevyzbrojují. Migranti, kteří se sem valí, většinou nejsou z válečných oblastí, takových je minimum. Sám syrský ministr zahraničí říká – nepouštějte je, můžou zůstat v Sýrii – na území, kde není válka. Ale to nechtějí, jsou to hlavně ekonomičtí migranti, což je normální, ekonomická migrace byla vždy. Lidi z Evropy šli do Ameriky za lepším, ale proto, aby tam pracovali. Z východního bloku šli lidi pracovat do západní Evropy. Tihle migranti ale nejdou pracovat, začlenit se, chovají se jinak, jsou to paraziti, chtějí se flákat a žít ze sociálních dávek.
R: Když si dám dohromady všechno, co říkáš, včetně toho co jsme si řekli mimo diktafon, vychází mi z toho, že bezpečnostní situace v Evropě je horší, než v Africe. Co myslíš?
M: Na některých místech to tak určitě je. Nasazení legií ve Francii je stejné, jako bylo třeba v Afghanistánu. Nebezpečí vidím i v tom, že ve Francii je ministryně školství muslimka. Na základních školách se přestávají vyučovat dějiny Francie, to prakticky vymazali. O velikánech, jako byl Karel Veliký, Karel Martel, Ludvík XIV nebo Napoleon se děti neučí. Takže o takových lidech se už francouzi nesmí učit. Místo toho se učí o islámu a islámských říších středověku o Mohamedovi. Navíc tato ministryně zrušila výuku řečtiny a latiny, což byly povinné jazyky. 
A je to cítit, když mluvím se staršími studenty, tak oni to všechno islámské kolem tolerují, i přes atentáty. Každá druhá holka chodí s arabem, nebo černochem. Multikulturalismus, který tam je od druhé světové války, kdy začala dekolonizace je tam mnohem výraznější. U nás je společnost mnohem uzavřenější. Myslím si, že to bylo díky komunistům, kteří uzavřeli naši část Evropy, kdy jsme nemohli cestovat a byli jsme omezovaní v jiných věcech, ale na druhou stranu k nám také jezdili zahraniční studenti. Po dokončení školy ale jeli zpět, pomáhat ve vlastní zemi. Ve Francii takoví většinou zůstávali. Tak jsme byli vlastně ušetřeni takové prvotní migrační vlny, která je nejen ve Fancii, ale po celé západní Evropě už dlouhou dobu a my, Polsko, Slovensko a dál na východ to jsou země, které mají ještě šanci, protože západ má v imigraci obrovský náskok, to jsou desetiletí.
R: No, mohlo by to být tak, že až se západní země ,, naplní“, migranti budou hledat další zdroj?
M: Slováci to už pochopili, Poláci to pochopili, náš premiér se neustále snaží ,,jít“ do Bruselu, abychom dostávali dotace, takže se snaží najít cestu, abychom vzali nějaké migranty, ale je třeba říct ne, striktně ne a hotovo. Ti lidé tady nemají co dělat, naše společnost k nim žádné závazky nemá. A naše společnost si to uvědomuje. Na západě si to uvědomuje jen menší část občanů, oni to berou, jako že je to v pořádku. I přes to, co se tam děje, se k tomu nedokážou postavit. Věří v politiky, že to vyřeší a mají strach. Věří, že to vyřeší vojáci, dneska je ve Francii v ulicích deset tisíc vojáků. Hlídají školy a jsou plně vyzbrojeni, jako by byli někde v Afghanistánu, což není normální. A pokud my tady to tak nechceme mít, je třeba se proti tomu uzavřít. A bojovat jak se dá, že půjdou lidi do ulic, že o tom budou číst, mluvit a sdělovat si to a budou se o to zajímat, to je prvotní. Myslím, že my jako východní Evropa máme ještě šanci se proti tomu bránit.
R: Děkuji ti za tvůj čas a za sdílnost.
Milan souhlasil i s tím, že odpoví na vaše otázky přímo, zde v diskuzi našeho webu. Pokud bude mimo připojení, otázky mu předám. Diskuze zde: /tema/milan-rozhovor-s-legionarem/
Tento nůž jsem vyrobil v červenci 2008. Od té doby slouží v rukou francouzského legionáře a nyní se vrátil k údržbě. Pouzdro dostalo novou barvu, rukojeť jsem upravil i tvarově, čepel dostala kompletně nové přebroušení. Mosazná záštita je vyčištěná a znovu přeleštěná.
Fotografie čepele z roku 2008, je to přeplátovaná čepel o pěti vrstvách ze třech druhů ocelí. Kaleno parciálně, bez linie hamon, s pozvolným přechodem tvrdostí. Rukojeť je se střenkou z kavkazského ořechu, s mosaznou záštitou.
Rozměry: délka čepele 170mm, síla čepele 8mm, délka rukojeti 127mm.
Další fotografie dokumentují stav nože po návratu z mise a poslední snímky jsou stav po repasi.
Tradiční, již pátá novoroční aukce se blíží, zde je letošní výkovek :
TrTradiční novoroční aukce
FH Pocket
